1990 - 1999

1990

Rada ONV  schválila 2. 2. 1990 nový statut Okresní knihovny. S platností  od 1. 3. 1990, byl snížen počet pracovníků o 3. Bylo také zrušeno Okresní kulturní středisko a na knihovnu bylo převedeno auto a videopřehravač. Centralizace byla pozastavena a oddělení politické literatury bylo zrušeno.  Do knihovny se vrací soubor 300 zakázaných knih (tzv. „ zetka“), které musely být v 70. letech vyřazeny, zapečetěny a soustředěny ve skladech KVK Hradec Králové.  Po letech ve skladu došlo u některých k poškození, takže ne všechny se mohly ke čtenářům vrátit. Ti ale přesto uvítali možnost znovu si mnohé tituly přečíst. Okresní knihovna měla 1 465 čtenářů, kteří si tento rok vypůjčili 95 713 titulů, uspořádala  celkem 293 akcí – besed, vzdělávacích pořadů pro školy a výstav.

Semilská knihovna se přihlásila jako institucionální člen do znovuobnoveného Svazu knihovníků a informačních pracovníků, zakázaného v r. 1969.

1991

z rozpočtové organizace, jejímž zřizovatelem byl Okresní úřad, se stala Okresní knihovna organizací příspěvkovou. Zaměstnávala 12 odborných pracovníků a 2 dělníky. Byl schválen nový výpůjční řád s vyššími čtenářskými poplatky. V březnu knihovna otevřela v Husově ul. 74 ? antikvariát, který vedla paní  Hana Kousalová. Veřejností byla tato služba velmi dobře ceněna.  Na Spálově došlo z důvodu restituce domku ke zrušení pobočky. Knihovna zakoupila jeden počítač  AT 286 a program MAKS pro zpracování a katalogizaci knih.

1992

Kvůli sníženým dotacím na nákup literatury bylo nutné hledat nové způsoby zajišťování financí oslovováním sponzorů. Knižní fond má 53 459 titulů, čtenářů evidovaných v tomto roce bylo 1 514. Ve spolupráci s SVK Hradec Králové začala práce na budování kartotéky regionálních osobností.

1993

Přestože pokračuje rekonstrukce domů č. 73 a 210, určených v budoucnu pro knihovnu, stěhují se dětské a hudební oddělení do budovy v Čapkově ul. Čtenáři zde tak mají pohromadě všechny  půjčovny. Na dalších místech jsou stále ještě sklady knih. V půjčovně mají čtenáři k dispozici v počítači sbírky zákonů a jízdní řády, je zakoupen nový program Lanius pro zpracování knih a knihovnice začínají s ukládáním knižního fondu do PC. Nejprve je zpětně ukládán původní fond.  Při hudebním oddělení zavádí knihovna videopůjčovnu. V Penzionu pro důchodce v Řekách je otevřena nová pobočka knihovny.

1994

Tento rok je rokem počínajících změn. Již od ledna se řešilo rozdělení Okresní knihovny a převedení metodických funkcí na střediskové knihovny. Záměr vycházel ze snahy nesoustřeďovat veškerou činnost v jednom místě (Němci nám naopak tento systém záviděli). V půjčovně pro dospělé bylo otevřené informační středisko, knihovna nakoupila počítačové programy a pracovnice začínají poskytovat informace o právních předpisech (program INFOS), regionálních osobnostech (REOS), vyhledávají spojení z jízdních řádů, provádějí excerpci denního tisku a  poskytují obecné turistické informace o městě.

V létě knihovna zorganizovala pro více než 40 účastníků Šrámkovy Sobotky Den na Semilsku. Po prohlídce knihovny zajeli do Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách, kde měli zajištěn oběd (kyselo a buchty) v typické krkonošské chalupě. Den zakončili na zahradě u akademického malíře Vladimíra Komárka. V muzeu knihovna instalovala výstavu k 130. výročí svého založení.

Závěrem roku dochází k rozdělení Okresní knihovny. Zůstává zde 6 lidí, kteří zajišťují metodickou činnost, mzdy, nákup knih, časopisů, audionosičů, knihovnických tiskopisů a statistiku. Dalších 6 pracovníků zakládá novou organizaci – Městskou knihovnu (MěK). Vedle půjčoven knih je tu informační centrum vybavené počítačem, antikvariát, videopůjčovna.

1995

Od 1. 1. probíhá rekonstrukce bývalé Okresní knihovny. Ta plní funkci odborného a poradenského centra regionu. Po krátkém mezidobí se ředitelkou stává paní Jitka Vanclová. Zřizovatelem MěK se stává MěÚ Semily a ředitelkou je jmenovaná paní Svatomíra Hendrychová. Knihovna řeší nutné organizační změny, včetně nového způsobu poplatků za půjčování knih. Místo obvyklého ročního paušálu dochází k platbám za jednotlivé výpůjčky. Tento systém se setkal s protesty čtenářů, někteří se i odhlásili a dochází k poklesu výpůjček téměř o polovinu.

Knihovnice se snaží upoutat novými typy pořadů a besed. Pro školní děti připravily např. ve spolupráci s muzeem besedu „zapomenutá řemesla“ – čtení s předváděním (např. tkaní na stavu apod.), k 50. výročí osvobození vzniklo pásmo četby z knihy „Jaro plné slunce“ od Jaroslava Šimka, který prožil v Semilech totální nasazení a osvobození v r. 1945. Celkem uspořádala knihovna v tomto roce 59 besed a pořadů knihovnicko-informační výchovy. Zúčastnilo se jich 1 400 dětí .

Městská knihovna má 2 pobočky - v Bítouchově a v penzionu pro seniory.

1996

Další novou službou je pořádání Literárních procházek po Semilech, ze kterých později vznikla úspěšná knížka. Ze Švýcarska přijel na besedu spisovatel Petr Šabach (po r. 1968 zakázaný), knihovna uspořádala autogramiádu herce Josefa Dvořáka nad knihami „Šmátrání v paměti“ a Vladimíra Komárka „Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu“. Koncem roku vznikl nový typ akce pro dospělé tzv. „Vánoční drobnosti“. Návštěvníci si prohlédli výstavu,  ukázky malování perníků, pletení slaměných vánočních ozdob a mohli si některé drobnosti i nakoupit.

1997

Knihovna vydala s podporou grantu MK ČR brožuru „Literární procházka po Semilech“ s ilustracemi semilského rodáka Miloslava Jágra. Tento akademický malíř zároveň vytvořil knihovně vlastní LOGO (čtoucího jelena) vycházející z městského znaku. Dál probíhají literární procházky po městě s objednanými skupinami. Městská knihovna zakoupila PC Pentium pro čtenáře, který jim umožňoval vyhledávání knih z různých hledisek. Dětská výtvarná soutěž „Semily očima dětí“ přinesla zajímavé pohledy na město. Kresby byly vystaveny v KC Golf. V tomto roce byla ukončena činnost pobočky v Bítouchově. V rámci Knihovnického týdne na Šrámkově Sobotce knihovna v Semilech uspořádala opět „Den na Semilsku“. Cesta po zajímavostech okresu byla zakončena besedou s režisérkou V. Šimkovou-Plívovou na koupališti v Chuchelně při ohni s opékáním vuřtů.

1998

Tento rok se přestěhoval antikvariát z Husovy ulice do prvního poschodí domu v Čapkově ulici . Dětské oddělení knihovny uspořádala výstavu výtvarných prací „Květiny kolem nás“. Na vyhodnocení přišel i sám Krakonoš (pan Jirouš z Poniklé), který se později ještě několikrát objevil na akcích knihovny. Výstava „Krakonoš očima dětí“ z r.1996 doputovala i do holandského Diebergenu, který byl družebním městem Semil. Knihovnice absolvovaly studijní cestu do MěK v Poděbradech a po stopách B. Hrabala do Kerska.  Podařilo se zajistit finance z grantu MK ČR  a 10.8.98 byla knihovna připojena k internetu. Během roku proběhlo několik literárních besed s významnými osobnostmi jako např. s Pavlem Frýbortem, M. Vieweghem, Janem Kanyzou a Vl. Komárkem, I. Devátou, St. Zindulkou nebo L.Vaculíkem a dalšími. V prosinci se podařilo zajistit koupi domu pro knihovnu v ulici U Stadionu. Celá knihovna tak bude moci být umístěna na jednom místě. Výhodou je i krásná zahrada za domem, kterou bude možné využívat na besedy a výstavy.

1999

Pracuje se na úpravách domu v ulici Ke Stadionu, kam se knihovna stěhuje, včetně antikvariátu na přelomu roku. Při stěhování pomáhali žáci integrované školy, skauti, děti z pěveckého sboru Jizerka a místní firmy. Všichni tím chtěli vyjádřit svůj vztah ke knihám. Slavnostního otevření      1. 2. 1999 se zúčastnili představitelé města v čele se starostou Ing. F. Mojžíšem, za odbornou veřejnost místopředsedkyně SKIP Dr. J. Burgetová, ředitel Národní knihovny v Praze Dr. Vojtěch Bálek, za St. vědeckou knihovnu v Hradec Králové Dr. Vlasta Hamplová. Prostory v novém domě byly využívány dalšími organizacemi k různým zasedáním – sešli se tu např. členové východočeského SKIPu, konalo se zde zasedání zastupitelů města, porada ředitelů východočeských knihoven atd. Knihovna vydala brožuru „MěK Semily“, která informuje o historii, pracovištích a službách knihovny, provozní době,  výpůjčním řádu …

Z iniciativy ředitelů místního muzea, kulturního domu a knihovny M. Srbové,  M. Prokeše a Sv. Hendrychové  vzniká komise pro kulturu, která má zlepšit komunikaci mezi kulturními organizacemi a Městským úřadem.

Kontakt

Městská knihovna Semily, příspěvková organizace
Tyršova 49
Semily
513 01

481 622 902

IČO 00856100

    

 

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek:

© Městská knihovna Semily 2015

Městská knihovna Semily - půjčování knih, časopisů, průvodců, map a audio CD, webmaster: reditelka@knihovnasemily.cz